Ale je dobre, ze to autorka napsala jak to napsala. Aspon vidite, co jste si do toho Europarlamentu zvolili.

Ony i ty ostatní blogy.....to bude spíše doporučené PR, komunikační kanál jako Twitter. Par poslanců zde píše (možná to píše nějaký student za ne) a dosti obdobně.

A nemůžete ji teda hodit na krk tatínkovi, babičce nebo tedy specializovanému dětskému koutku v obchodním centru a jít si vypít tu kávu do skutečně dospělého světa bez dětí?

Ale tak ono je to jako s tím kouřením. Je ale zajímavé, že zatímco u křičících dětí to kavárníci řeší sami, u kouřících dospělých to musí řešit zákon.

Chjo, furt dokola s tím kouřením ... ne, že bych miloval ječící děti zatímco si vychutnávám svůj šálek malého presa a čískejk ... ale dítě, ať křičící, mlátící vláčkem o zem, či dokonce shazující věci ze stolu, vám způsobí rakovinu plic?

Ve Francii jsem byl mnohokrát a zodpovědně mohu říci, že matky tam jsou. Jen mají jaksi více soudnosti než ty naše. Je jim totiž jasné, že pokud půjdou do kavárny s dítětem, budou se mu muset s ohledem na ostatní hosty věnovat na 100%. Těžko si ale pak vychutnají kávu nebo cokoliv jiného. U nás to funguje tak, že se sejdou tři nebo čtyři matky, odloží děcka do koutku a děj se vůle boží. Je to pro ně relax, probrat své problémy s kamarádkami, ale pro ostatní hosty to znamená rychle zaplatit a odkráčet. A většinou jsou šťastní, že nebyli politi vlastní kávou nebo zasaženi hrací kostkou do hlavy. Matky ať jsou matkami, ale své děti ať vodí někam jinam.

Fakt jste dostal kostkou do hlavy šupu od batolete?

K clanku samotnemu bych jen poznamenal.

Francie je sice podobne jako Ceska Republika centralisticka. Ale jednotlive Departmenty maji jistou svobodu rozhodovani. A konkretne v Mülhausen a okoli jsou detske koutky v kazdem vetsim nakupnim stredisku. Matky nejdou po trech mesicich do prace. Ony jsou s ditetem doma minimalne nez dite jde do skolky, mnohe az do doby kdy posledni dite odmaturuje.

Čili mi jen potvrzujete, co jsem se domnívala, a sice, že matky existují, ale nevláčí děti po kavárnách, nýbrž se o ně starají.

To je hrozné, jaký vy jste chudák, ani to latté si dát s dítětem dát nemůžete. A teď si vezměte, kolik je v této republice vesnic a malých městeček, kde ani kavárnu nemají, ty maminky aby se tam zbláznily, že nemohou na latté.

Asi jste ten článek nepochopila. Byl napsán z pohledu podnikatele v pohostinství, resp. o tom, co kavárníkovi takový dětský koutek přináší a naopak. Jinými slovy, přináší mu starost (tak aby nemohl být žalován v případě nějakého neštěstí, které by se v koutku mohlo přihodit, musí být koutek pod dozorem, čili další placený zaměstnanec navíc), prostor, který nepřináší žádný výdělek, matka, která dřepí s jedním latté několik hodin šťastná, že za svých 50Kč za latté hodila starost o řvoucí dítě na hlavu někomu jinému, velké množství hostů, kteří se již ve vchodě otočí, protože řev nechtějí poslouchat, přišli si totiž v klidu vypít svojí kávu. Takže řekněme - 2 kamarádky, 4 a více dětí, 100 Kč za dvě latté, voda z vodovodu zdarma, to je jasné, na 2-3 hodiny zapikaný stůl. To na straně jedné. Na straně druhé zbytek kavárny, někteří odejdou, někteří rychle dopijou, 99% ostatních vůbec nevkročí. Toť moje zkušennost, a to žádný koutek v kavárně nemám, moji kolegové z branže by Vám to popsali detailněji.

A pak mám ještě jednu poznámku k tomu článku...tvrdíte, že ve Francii neexistují dětské koutky, protože neexistují matky. Ale pak tedy existují chůvy, které by si na tu kávu jistě rády zašly, podle toho vzorce, který nastiňujete. Já si spíše myslím, že je to tak, že vysedávat s ječícími haranty po kavárnách je český fenomén.