V ráji plných popelníků
Irští hospodští před lety pomalu předem pohřbívali své podniky, kterým se zákazem kouření prý hrozil krach. A mohla bych pokračovat. Výsledek je ovšem ten, že ve všech výše zmíněných krajinách (jako ve většině další evropských zemí) hospodští i kuřáci přežili, druzí jmenovaní možná o nějaký ten pátek déle, než by tomu bylo bez zákazu kouření v hospodách a barech.
Když jsem byla dneska dopoledne se svými dcerami v parku (tyto dny ve Štrasburku), u vchodu nás vítaly cedulky s přeškrtnutou cigaretou. Znovu mi připomněly naši nešťastnou politickou debatu, kterou nemám ambici rozklíčovat, jejíž výsledek je ovšem všeobecně známý. Nejsem žádný extrémista, nezavírala bych kuřáky do ghett, ale jako matka musím uznat, že čistý vzduch v parku a okolí hřiště prostě vítám (a doufám, že aspoň s vnoučaty se ho dočkám i v Česku). Stejně tak i fakt, kdy si po návštěvě restaurace nemusím vyprat veškeré oblečení a umýt vlasy, abych se zbavila nežádoucího odéru (to bych naopak s chutí i u nás zažila ještě v produktivním věku).
Ve zbytku Evropy to prostě jde. V hospodách se nekouří, nikdo nezkrachoval, lékaři si chválí úbytek infarktů a dalších chorob. Zvykli si všichni, i ti nejzarputilejší odpůrci. Někdo kouřit přestal, někdo to omezil, leckdo je „na svém“, ale možná méně jich začalo. Jen u nás to pořád nějak nejde. Přitom podle jednoho průzkumu, který už před časem provedla Univerzita Karlova, by skoro třetina mladých, kteří začnou kouřit, s tímto zlozvykem nezačala, kdybychom měli úplný zákaz kouření v restauracích. Jsou to ti, kteří, kdyby si příležitostně nezapálili v restauracích, tak vůbec kouřit nebudou. Škoda že už kvůli nim nejsme u nás důslednější. Jestli totiž starého psa novým kouskům nenaučíš, tak ohýbat proutek dokud je mladý se ještě dá…
Dita Charanzová
Komu patří aplaus?
V právě končícím týdnu jsem zavítala do Dubrovníku o pár hodin dřív než evropští a čínští politici. Přijela jsem tam za lidmi, kteří mají s politikou pramálo společného. V Dubrovníku se totiž sešli záchranáři z celé Evropy
Dita Charanzová
Věříme víc kadeřnicím, nebo pojišťovákům?
Po aférách jako je dieselgate či dvojí kvality potravin v regálech supermarketů se dnes asi málo kdo diví tomu, že my zákazníci chováme k některým typům služeb či produktů zjevný rezervovaný odstup.
Dita Charanzová
Zákaz potratů? Polsko je na cestě do středověku...
Novodobá inkvizice v praxi? Polská ultrakonzervativní klika prosazující zákaz potratů. Pokud navrhované zpřísnění projde, neznamená to nic menšího, než že žena nebude moct podstoupit interrupci ani po znásilnění či incestu.
Dita Charanzová
Proč je září nejhorší měsíc aneb ať už je říjen!
Někdo si nejvíc zoufá v prosinci, jiný v lednu. U mě vede na celé čáře září. Neděsím se podzimních chmur, ani blížících se Vánoc, zoufám si nad začátkem školního roku. Už pár let za tím ale nejsou deprese z konce prázdnin,
Dita Charanzová
Roboti útočí? Nebo kulhá zdravý rozum?
Krásné české slovo „robot“. Jak se dostalo až do materiálů Evropského parlamentu v konotacích, které si s R.U.R. v lecčem nezadá?
Dita Charanzová
Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti, ale Brity humor nepřešel
Před pár týdny jsem se na studenty středních škol obrátila s dotazem „Co pro vás znamená EU a co by znamenat měla.“ Nejvíc jsem se pobavila nad montáží facebookové stránky Winstona Churchilla: „Právě jsem se v denním tisku dočetl,
Dita Charanzová
Čínský trójský kůň zaparkoval v Praze
Celou tu čínskou hitparádu, jíž jsme svědky, jsem se dlouho snažila vnímat spíše pragmaticky. Pionýrský kroj jsem na pondělí nežehlila, ale neplánovala jsem ani lehat si před autobusy přivážející profesionální čínské vítače.
Dita Charanzová
Kolik lidí musí zemřít? Poklademe plyšáky a půjdeme dál?
Budeme klást květiny a plyšáky, král navštíví v nemocnicích zraněné, přejdou tři dny smutky... Pieta je na místě a lidsky je událost z Belgie otřesná, strašná kvůli obětem i zraněným. Stejně jako události z Paříže, Madridu, Londýna...
Dita Charanzová
MDŽ a nová doba? Ale tak snad jo!
A je tu MDŽ! Oslavy povadlých karafiátů, povinné školní výzdoby, oschlých chlebíčků a podnikových oslav už je díky bohu kapitolou v dějepisu. Není ale nic proti ničemu podívat se na ženy prizmatem čísel třeba právě dnes..
Dita Charanzová
Rovný a rovnější – platy pod drobnohledem inspektorů, jen houšť!
Do českých firem míří inspektoři kontrolující příjmy mužů a žen. A nepůjde o nic menšího než zjistit, zda nebereme (my ženy) méně než naši kolegové z prostého důvodu: tedy že nejsme chlapi.
Dita Charanzová
Proč ve Francii nejsou v kavárnách dětské koutky? Nejsou matky..
"Děti do kavárny nepatří" ...titulek, který mě přiměl rozkliknout článek s ještě výmluvnější anketou na konci, kde se převážná část čtenářské obce klonila ke stejnému názoru. Vlastně jsem byla v první řadě překvapená.
Dita Charanzová
Porody „počesku“ po Česku i ve Francii…
„Co to pořád máte s těmi porody?“ Na svoji francouzskou kamarádku jsem se podívala s obavami o její duševní zdraví. Pak mi to ale došlo, ve Štrasburku proběhlo u Evropského soudu další kolo na téma domácí porody v Česku.
Dita Charanzová
Zabíjely v Paříži zbraně z Balkánu? Ze Slovenska? A má EU zakázat držení poloautomatů?
Černý trh se zbraněmi v EU jen kvete! V plné nahotě ukázaly útoky v Paříži, že vyzbrojit skupinu teroristů stojí méně než ojeté auto. Jsem proto šokovaná, kolik šokovaných politiků se teď ozývá, že nám „chce EU sáhnout na zbraně".
Dita Charanzová
Charlie Hebdo, Bataclan... na co ještě EU čeká?
Co od dnešní Unie pod tíhou všech událostí očekávám? Rázná rozhodnutí a rychlá řešení. Nekonečné politické diskuze jsou nám (obzvlášť) za současné bezpečnostní situace k ničemu.
Dita Charanzová
Máme dětem říkat, že je válka?
Máme dětem ve škole říkat, že začala válka? Je nutné popisovat jim, kdo je terorista? Ve Francii si myslí, že ano. Já jako matka dvou malých holčiček si tím tak jistá nejsem...
Dita Charanzová
S faxem na věčné časy?
Kvůli nové občance, abyste si na frontu vzali v práci dovolenou. Jen minimum úkonů lze s úřady řešit po internetu, i ta daňová přiznání pro jistotu neseme vytištěná a o elektronických volbách si můžeme nechat zdát.
Dita Charanzová
Nejistý Ježíšek v globálním obchoďáku
Běžným užíváním internetu se dnes stáváme součástí jednoho obřího globálního obchoďáku. Sociální sítě analyzují naše chování a nabízí nám cílenou reklamu na různé typy zboží přímo na našem profilu.
Dita Charanzová
Digitální revoluce online
Budík na telefonu mě ráno vzbudí o půlhodinu dřív, než jsem ho nastavila. Je totiž napojen na čidla na silnici, po níž jedu každé ráno do práce. Čidla dnes hlásí vznikající kolonu a tak telefon přenastaví budík, abych dojela včas.
Dita Charanzová
Jakou cenu má dětský život v Latinské Americe?
Sexuálně zneužívaných dětí jsou v Česku ročně stovky, celkové číslo za loňský rok se blíží tisíci. Nejčastějšími agresory jsou přitom lidé z blízkého okolí dětí, jejich rodič vlastní či nevlastní, příbuzní.
Dita Charanzová
Migrační vlny jsou tu od nepaměti – brutalitu v 21. století ale tolerovat nesmíme
Tragické osudy uprchlíků z Afriky, kteří nachází smrt ve vodách Středozemního moře, přiměly Evropu začít hledat cesty, jak problém řešit. Jen o pár týdnů později se na druhé straně planety ukázal problém obdobný.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1672x