Probuzení mrtvého brouka

Minulý týden vyšlo najevo, že v době, kdy byl dnešní předseda Evropské komise Jean Claude Junker premiérem či ministrem financí Lucemburska, stovky společností světových jmen dostaly (a vyslyšely) lákavé nabídky k využití lucemburského daňového systému. Vyhnuly se tak placení (vyšších) daní ve svých domovských zemích. Mezi společnostmi najdeme jména jako IKEA, Apple či Deutsche Bank. Kauza dostala název Lux Leaks. Jean Claude Juncker od zveřejnění kauzy Lux Leaks až do včerejška (12: 11. 2014) ke všem obviněním mlčel.

Až pod tlakem veřejnosti, médií i politiků vystoupil s tím, že podle něho bylo vše legální a že věc musí být prošetřena příslušnými komisaři. Za jeden z důvodů vzniklé aféry označil nedostatečnou fiskální harmonizaci v rámci EU. Kdo čekal nějaké širší vysvětlení či přiznání pochybení, nedočkal se. Nálada v Evropském parlamentu jednoznačně žádá podrobnější šetření a rozhřešení celé aféry. Slyšet jsou i hlasy Junckerových dosud nekritických zastánců.

Vznesená obvinění nejsou dle mého přesvědčení vysvětlitelná či dokonce omluvitelná benevolencí daňových systémů členských zemí EU. Nejedná se o nic jiného než o spekulativní jednání, jehož výsledkem je na jedné straně vlastní obohacování (zúčastněných firem i Lucemburska) a okrádání domovských států na straně druhé. Zda se jedná o protizákonné chování, by měl vyšetřit i zvláštní výbor Evropského parlamentu, jehož zřízení prosadila frakce ALDE. Měly by se podrobně prošetřit stovky případů, kdy firmy světových jmen vyslyšely vábení lucemburské či ostatních vlád v podobě nízkých daňových tarifů. V ČR se zatím hovoří o čtyřech firmách (EVRAZ Group, Merrill Lynch, SATPO Group, Tiger Partners), je ale možné, že další vyplynou z hlubší analýzy dostupných dokumentů. Frakce také žádá, aby závěry vyšetřování byly zveřejněny co nejdříve, ideálně ještě do konce roku. Dokud se tak nestane, nepříjemná pachuť se nevznáší pouze nad předsedou Junckerem, ale nad celou Evropskou komisí.

Pokud se prokáže, že právo EU bylo porušeno, pak se jedná o bezprecedentní případ, u něhož kromě vyvození příslušných opatření očekávám, že osobní zodpovědnost ponese zejména Jean Claude Juncker. Ovšem i v případě, že by se porušení práva neprokázalo, tento škraloup si s sebou Evropská komise ponese celé funkční období - ta Evropská komise, která si vzala za cíl navracení důvěry občanů v Evropskou unii.