Pojďme se s chladnou hlavou podívat na to, co ta zlá Unie (v tomto případě Evropská komise) navrhuje a proč: Neuběhl ani týden po atentátech v Paříži, kdy začalo vycházet na povrch, že podobně jako při lednových útocích na Charlie Hebdo byly i v tomto případě použity zbraně z černého trhu – pořízené v Belgii a Francii. Nejčastěji pochází z bývalých válečných konfliktů (např. na Balkáně) nebo z jiných zemí Evropské unie (např. na Slovensku), kde mají „tak trochu jiná“ pravidla, kdy považují zbraň za nefunkční (a tedy bezpečnou), pokud je tzv. deaktivována. Její zpětné uvedení do plně funkčního stavu je přitom pro středně zručného chlapa otázkou pár desítek minut. S takovými zbraněmi se v Unii obchoduje velmi snadno a nejsou ani nijak drahé! K tomu si připočtěme, že v EU nefungují systémy evidence a máme zaděláno na skutečně velký problém!
Pomyslné máslo na hlavě má ale i samotná Evropská komise. O laxním přístupu některých států se dlouhodobě ví – a nic se neděje. Že na tento neutěšený stav zareagovala návrhem poměrně striktní směrnice, která potírá tento způsob obchodování se zbraněmi? Má moji plnou podporu! Pokud je to způsob, jak chránit životy nás a našich dětí, nemohu jinak. To ovšem odpůrci směrnice, jejichž komentáře na vrub „bruselským nesmyslům“ se ozývají čím dál hlasitěji, jaksi neříkají - a to mi na tom vadí asi nejvíc. Komise přišla s návrhem zpřísnění pravidel pro pořizování a držení střelných zbraní, počítá i s dalšími kroky, které by měly dodnes zneužívané mezery v zákonech eliminovat.
Faktem je, že první návrh směrnice dává v některých ohledech prostor pro různé výklady zejména v otázce držení poloautomatických zbraní, čehož se chytli všichni její odpůrci. To opravdu není nejšťastnější začátek, ale proto taky očekávám o finální podobě materiálu velmi živou diskuzi v Evropském parlamentu. Takže pro úplnost: naprosto se s majiteli poloautomatických (tj. loveckých nebo sportovních apod.) zbraní shodneme, že zákaz držení těchto zbraní není způsob, jak bojovat s terorismem. V tomto směru zcela souhlasím s tím, že bychom neměli být papežštější, než papež, že by nová pravidla neměla omezovat stávající práva občanů, kteří postupují v souladu s českými zákony.
Ovšem připadám si jak v Kocourkově, když se u nás na jedné straně zdráháme tradičně rozsvítit stromeček na Staromáku a na straně druhé nechceme zpřísnit držení zbraní, zabránit černému obchodu. To se na mě nikdo zlobit nemůže!
