- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pravidla se týkají i délky dotazu, poslanci mají jen jednu minutu na to, aby jej položili, zatímco adepti na eurokomisaře budou mít na odpověď minuty dvě. Všechno by mohlo připomínat Kotel Michaely Jílkové, kdyby na konci celého cvičení nepadl zásadní verdikt o tom, zda kandidát dostane zelenou, anebo se naopak dozví, že podle europoslanců není schopen vykonávat funkci v dané oblasti. Tento závěr navrženému komisaři nesdělí bezprostředně po grilování, rozhoduje se až v následném tajném hodnocení tzv. koordinátorů jednotlivých frakcí v daných výborech a předsedů těchto výborů. Já osobně budu při tomto hodnocení zastupovat frakci ALDE, kde jsem koordinátorem pro oblast ochrany spotřebitele, tedy jednoho z témat portfolia navrženého právě pro Věru Jourovou.
No a co lze očekávat za dotazy? V podstatě jakékoliv. Cílem celého toho tříhodinového „cvičení“ je prokázat, zda má kandidát dostatečnou kvalifikaci, zkušenosti a znalosti pro výkon navrhované funkce, zda není ve střetu zájmů, jestli má jasnou politickou vizi, co chce v dané oblasti dokázat, zda dokáže jasně formulovat své myšlenky a v neposlední řadě, jestli vnímá danou problematiku v celoevropském kontextu. Komisař není a nemůže být zástupcem jednotlivého státu, ale stane v čele nezávislé instituce pro všechny členské země. Evropská komise je výkladní skříní Evropské unie a tak v době, kdy mnoho lidí přestává evropskému projektu věřit či se o něj vůbec zajímat, mělo by být našim cílem postavit do čela této instituce takové lidi, kteří se s touto novou výzvou dokáží poprat.
Držím palce, Věro!
předchozí | 1 2 | další |