Věříme víc kadeřnicím, nebo pojišťovákům?
V Evropě sice máme jedny z nejpřísnějších pravidel ochrany spotřebitelů na světě. Důvěra nás zákazníků v kvalitu služeb ale tak neochvějná není. Takže, abych odpověděla na úvodní otázku: oněm kadeřnicím důvěřujeme mnohem víc než prodejcům hypoték. Nebo ojetých vozů. Nebo pojišťovákům… Asi málokoho překvapím.
Z geografického vývoje jsou to stále zákazníci starých členských zemí, kteří jsou s kvalitou spokojenější. U nás se prý situace zlepšuje a rozdíly se pomalu stírají. Spojuje nás ale například špatná zkušenost s poskytovateli internetu či mobilních služeb. Každý pátý Evropan řešil v loňském roce s těmito segmenty nějaký problém. Největší ztráty finanční a časové nám pak způsobují služby – finanční. Asi také nepřekvapivě. Pokud jste ale vloni řešily problém s pojištěním domácnosti, půjčkou nebo třeba nákupem letenky, pak věřte, že jste patřili mezi víc než třetinu občanů EU (35 %), kteří na tom byli podobně. Alespoň tolik z aktuálního průzkumu Evropské komise, který mapuje vývoj na evropském trhu se službami, který mě zaujal i jako místopředsedkyni Výboru pro ochranu spotřebitele.
Nejméně důvěry ale chováme k prodejcům aut a nemovitostí. Nechci hodnotit, zda oprávněně či nikoli, čím si takovou pověst vysloužili, ale je to tak. Jen zhruba třetina Evropanů věří, že prodejci ojetých aut dodržují všechna pravidla trhu. Nakonec odhady trhu hovoří o tom, že až čtyři z pěti dovezených ojetých aut do Česka mají přetočený tachometr. I to je možná odpověď na obecnou nedůvěru zákazníků při nákupu ojetého vozu. Těší se podobné pověsti jako služby poskytující finanční poradenství, včetně zmíněných hypoték.
A kdo je na pomyslném žebříčku na předních místech? Poskytovatelé služeb, kteří se starají o naše osobní blaho, jako například kadeřnice či manikérky. A také hotely a ostatní poskytovatelé prázdninového ubytování, a nakonec i cestovní kanceláře.
Co z těchto čísel vyplývá pro samotnou EU? Že máme stále co zlepšovat. Myslím, že je to další argument do debaty, zda by se u nás uplatnily hromadné žaloby. Věřím tomu, že jednotlivec při vidině soudních tahanic raději případný spor vzdá, kdyby ale podobně postižených bylo více, určitě by se jim za svá práva společně bojovalo lépe.
Nebo také to, že potřebujeme jasnější podmínky u telekomunikačních služeb, které jsou často popsány velmi technicky a není problém se v odstavcích ztratit či něco přehlédnout (sama jsem v EU prosadila zjednodušení těchto dokumentů, což brzy snad už také zažijeme v praxi).
Určitě by pomohl volný pohyb služeb, který měl být už dávno realitou. Ten by do regionů přinesl větší konkurenci a tedy snad i lepší snahu poskytovatelů udržet si zákazníky vyšší kvalitou.
A mohla bych ve výčtu zákonů pokračovat, nařízení, která mají nás zákazníky chránit před diskriminací, se schvaluje řada. Ne se vším nám ale zákony pomohou. Snad podobné průzkumy ukážou chytrákům, kteří se snaží zákazníky klamat, že stále platí: s poctivostí nejdál dojdeš…
Dita Charanzová
Komu patří aplaus?
V právě končícím týdnu jsem zavítala do Dubrovníku o pár hodin dřív než evropští a čínští politici. Přijela jsem tam za lidmi, kteří mají s politikou pramálo společného. V Dubrovníku se totiž sešli záchranáři z celé Evropy
Dita Charanzová
Zákaz potratů? Polsko je na cestě do středověku...
Novodobá inkvizice v praxi? Polská ultrakonzervativní klika prosazující zákaz potratů. Pokud navrhované zpřísnění projde, neznamená to nic menšího, než že žena nebude moct podstoupit interrupci ani po znásilnění či incestu.
Dita Charanzová
Proč je září nejhorší měsíc aneb ať už je říjen!
Někdo si nejvíc zoufá v prosinci, jiný v lednu. U mě vede na celé čáře září. Neděsím se podzimních chmur, ani blížících se Vánoc, zoufám si nad začátkem školního roku. Už pár let za tím ale nejsou deprese z konce prázdnin,
Dita Charanzová
Roboti útočí? Nebo kulhá zdravý rozum?
Krásné české slovo „robot“. Jak se dostalo až do materiálů Evropského parlamentu v konotacích, které si s R.U.R. v lecčem nezadá?
Dita Charanzová
Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti, ale Brity humor nepřešel
Před pár týdny jsem se na studenty středních škol obrátila s dotazem „Co pro vás znamená EU a co by znamenat měla.“ Nejvíc jsem se pobavila nad montáží facebookové stránky Winstona Churchilla: „Právě jsem se v denním tisku dočetl,
Dita Charanzová
V ráji plných popelníků
Těžko byste hledali v Evropě vášnivější kuřáky než Španělé. Strávila jsem v Madridu pár měsíců života a (laskavý čtenář promine) hulilo se vždy a všude. Národním sportem jsou vedle fotbalu cigarety taky v Itálii.
Dita Charanzová
Čínský trójský kůň zaparkoval v Praze
Celou tu čínskou hitparádu, jíž jsme svědky, jsem se dlouho snažila vnímat spíše pragmaticky. Pionýrský kroj jsem na pondělí nežehlila, ale neplánovala jsem ani lehat si před autobusy přivážející profesionální čínské vítače.
Dita Charanzová
Kolik lidí musí zemřít? Poklademe plyšáky a půjdeme dál?
Budeme klást květiny a plyšáky, král navštíví v nemocnicích zraněné, přejdou tři dny smutky... Pieta je na místě a lidsky je událost z Belgie otřesná, strašná kvůli obětem i zraněným. Stejně jako události z Paříže, Madridu, Londýna...
Dita Charanzová
MDŽ a nová doba? Ale tak snad jo!
A je tu MDŽ! Oslavy povadlých karafiátů, povinné školní výzdoby, oschlých chlebíčků a podnikových oslav už je díky bohu kapitolou v dějepisu. Není ale nic proti ničemu podívat se na ženy prizmatem čísel třeba právě dnes..
Dita Charanzová
Rovný a rovnější – platy pod drobnohledem inspektorů, jen houšť!
Do českých firem míří inspektoři kontrolující příjmy mužů a žen. A nepůjde o nic menšího než zjistit, zda nebereme (my ženy) méně než naši kolegové z prostého důvodu: tedy že nejsme chlapi.
Dita Charanzová
Proč ve Francii nejsou v kavárnách dětské koutky? Nejsou matky..
"Děti do kavárny nepatří" ...titulek, který mě přiměl rozkliknout článek s ještě výmluvnější anketou na konci, kde se převážná část čtenářské obce klonila ke stejnému názoru. Vlastně jsem byla v první řadě překvapená.
Dita Charanzová
Porody „počesku“ po Česku i ve Francii…
„Co to pořád máte s těmi porody?“ Na svoji francouzskou kamarádku jsem se podívala s obavami o její duševní zdraví. Pak mi to ale došlo, ve Štrasburku proběhlo u Evropského soudu další kolo na téma domácí porody v Česku.
Dita Charanzová
Zabíjely v Paříži zbraně z Balkánu? Ze Slovenska? A má EU zakázat držení poloautomatů?
Černý trh se zbraněmi v EU jen kvete! V plné nahotě ukázaly útoky v Paříži, že vyzbrojit skupinu teroristů stojí méně než ojeté auto. Jsem proto šokovaná, kolik šokovaných politiků se teď ozývá, že nám „chce EU sáhnout na zbraně".
Dita Charanzová
Charlie Hebdo, Bataclan... na co ještě EU čeká?
Co od dnešní Unie pod tíhou všech událostí očekávám? Rázná rozhodnutí a rychlá řešení. Nekonečné politické diskuze jsou nám (obzvlášť) za současné bezpečnostní situace k ničemu.
Dita Charanzová
Máme dětem říkat, že je válka?
Máme dětem ve škole říkat, že začala válka? Je nutné popisovat jim, kdo je terorista? Ve Francii si myslí, že ano. Já jako matka dvou malých holčiček si tím tak jistá nejsem...
Dita Charanzová
S faxem na věčné časy?
Kvůli nové občance, abyste si na frontu vzali v práci dovolenou. Jen minimum úkonů lze s úřady řešit po internetu, i ta daňová přiznání pro jistotu neseme vytištěná a o elektronických volbách si můžeme nechat zdát.
Dita Charanzová
Nejistý Ježíšek v globálním obchoďáku
Běžným užíváním internetu se dnes stáváme součástí jednoho obřího globálního obchoďáku. Sociální sítě analyzují naše chování a nabízí nám cílenou reklamu na různé typy zboží přímo na našem profilu.
Dita Charanzová
Digitální revoluce online
Budík na telefonu mě ráno vzbudí o půlhodinu dřív, než jsem ho nastavila. Je totiž napojen na čidla na silnici, po níž jedu každé ráno do práce. Čidla dnes hlásí vznikající kolonu a tak telefon přenastaví budík, abych dojela včas.
Dita Charanzová
Jakou cenu má dětský život v Latinské Americe?
Sexuálně zneužívaných dětí jsou v Česku ročně stovky, celkové číslo za loňský rok se blíží tisíci. Nejčastějšími agresory jsou přitom lidé z blízkého okolí dětí, jejich rodič vlastní či nevlastní, příbuzní.
Dita Charanzová
Migrační vlny jsou tu od nepaměti – brutalitu v 21. století ale tolerovat nesmíme
Tragické osudy uprchlíků z Afriky, kteří nachází smrt ve vodách Středozemního moře, přiměly Evropu začít hledat cesty, jak problém řešit. Jen o pár týdnů později se na druhé straně planety ukázal problém obdobný.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1672x